Sportovní šerm na severní Moravě a ve Slezsku a rozmach tohoto sportu v 60. letech 20. století

Sportovní šerm na severní Moravě a ve Slezsku a rozmach tohoto sportu v 60. letech 20. století

Sportovní šerm na severní Moravě a ve Slezsku a rozmach tohoto sportu v 60. letech 20. století

Irena Moravcová

 

V době Rakouska-Uherska a první Československé republiky se i tam, kde neexistovaly úzce specializované šermířské kluby či spolky často šermovalo v Sokole a v německých tělocvičných spolcích, šerm byl také součástí výuky na některých středních školách.

Období po druhé světové válce znamenalo ovšem pro šerm útlum. Německé spolky samozřejmě nemohly dále existovat a po roce 1948 (respektive 1952) zanikl také Sokol, když byly všechny tělovýchovné jednoty sloučeny, mnozí Sokolové byli z jednot vyloučeni a další emigrovali do zahraničí. Šerm byl všeobecně málo populární – a postoj k němu byl svým způsobem protikladný: na jedné straně byl vnímán jako buržoazní sport, na druhé straně v něm sovětští sportovci, kteří měli být těm československým vzorem, patřili ke světové šopičce.

V 50. letech fungovaly na území pozdějšího Severomoravského kraje oddíly pouze v Ostravě (Baník a NHKG) a v Olomouci (TJ Slovan, později Lokomotiva). Vznik nových oddílů byl limitován materiálními a finančními náklady.

Šerm byl pěstován ovšem nejen ve sportovních jednotách sdružených pod ČSTV, kde se provozoval šerm klasickými zbraněmi, tedy fleretem, kordem a šavlí, ale i ve Svazarmu, kde se šermovalo bodákem. Šerm pod ČSTV a šerm ve Svazarmu se nicméně rozvíjely samostatně, měly rozdílnou organizaci i registraci a šermíři spolu nestartovali na stejných soutěžích. Oproti špatně vybaveným oddílům organizovaným pod ČSTV byly ovšem svazarmovské oddíly vybaveny více než dobře – a to díky tomu, že do programu první celostátní spartakiády v roce 1955 byla zařazena skladba, při níž najednou vystoupilo asi 9 000 svazarmovců v kompletní šermířské výzbroji a výstroji. Tato skutečnost se později stala zásadní i pro rozvoj šermu organizovaného pod ČSTV, neboť šerm bodákem byl počátkem 60. let zrušen a veškerý materiál měl být dle rozhodnutí ÚV Svazu pro spolupráci s armádou bezplatně předán organizacím ČSTV. Některé oddíly pak tuto spartakiádní výstroj užívaly až hluboko do 90. let.

Počátek 60. let se nesl ve znamení velkého rozvoje sportovního šermu v celém Severomoravském kraji. V této době došlo doslova k vlně zakládání nových šermířských oddílů a aktivity funkcionářů krajské sekce šermu při KV ČSTV Ostrava směřovaly právě k tomu, aby šermíři, kteří dále nemohli pokračovat ve Svazarmu, mohli svůj sport provozovat pod tělovýchovnými jednotami sdruženými pod ČSTV. V roce 1961 vznikl druhý oddíl v Olomouci (Slavia VŠ) a dosud svazarmovský oddíl v Havířově přešel pod ČSTV, stejně jako oddíl v Českém Těšíně, ještě téhož roku vznikly oddíly šermu ve Frýdku-Místku a v Šumperku, začínalo se trénovat také v Hranicích (z následujícího výčtu oddílů se však zdá, že zde oddíl nakonec nevznikl). Na počátku roku 1962 se pak konstituoval šermířský oddíl v Opavě, následovaly oddíly ve Valašském Meziříčí, při TJ Železárny Třinec a v Bruntále.

 

Obrovskou zásluhu na rozvoji šermu v Severomoravském kraji v této době měl nedávno zesnulý Zdeněk Mynařík, vedle něho pak manželé Dagmar a Jaroslav Jurkovi a Robert Černošek, všichni z Olomouce. Pořádala se školení pro trenéry i rozhodčí, byla snaha, aby se oddíly rozvíjely personálně i výkonnostně. Tyto aktivity nesly své ovoce: výrazně se zvýšil počet oddílů, kterých bylo na konci roku 1966 v kraji již 11, a celkový počet registrovaných šermířů vzrostl od roku 1960 do roku 1966 z 86 na 327. Rostl také počet trenérů a rozhodčích, souběžně se zlepšovalo i umění jednotlivých šermířů, což se projevilo nárůstem počtu sportovců zařazených do I. – III. výkonnostní třídy.

Koncem šedesátých let však počet registrovaných členů šermířských oddílů opět poklesl a roku 1970 bylo oddílů již jen sedm (Lokomovita Olomouc, Frýdek-Místek, Opava, Český Těšín, Šumperk a dva oddíly v Ostravě) a čítaly 168 členů – 112 mužů a 56 žen ve všech věkových kategoriích. Jaký vliv měly na tento odliv sportovců události ze srpna 1968 a následná emigrační vlna, je otázkou. Roku 1974 byl z popudu Českého šermířského svazu založen při KV ČSTV Ostrava Svaz šermu. Šermířů bylo v tomto roce registrováno již opět přes tři stovky – přesněji 308, 215 mužů a 93 žen všech věkových kategorií. Co se počtu šermířů týká, byla vrcholná léta 1978 a 1979, kdy bylo registrováno 334 členů všech oddílů, z toho 241 mužů a 93 žen, v následujícím období došlo ovšem opět k poklesu zájmu o tento sport a o deset let později, roku 1989, bylo v Severomoravském kraji registrováno „jen“ 262 šermířů – 197 mužů a 65 žen, z toho 90 dospělých, 55 dorostenců a 122 žáků.

Zdroje:

Zemský archiv v Opavě, fond KV ČSTV Ostrava, inv. č. 101 a nezpracovaný materiál.